1, Elektrárna se bude montovat asi týden
-> skutečnost: 2 dny

Tady jsem byl příjemně překvapen, tři chlapi udělali kompletní montáž panelů na střechu za jediný den. Veškeré rozvody včetně montáže měničů, jištění, měření a napojení do bytového rozvaděče se ve dvou lidech stihly za další den. S ohledem k tomu, že tyto dvě práce se provádějí na rozdílných místech a dělají to lidi s rozdílnou kvalifikací jsem přesvědčen, že v pěti lidech se dá kompletní montáž 10kW realizovat za jediný den.

2, Připojení k ČEZ proběhne hladce do měsíce
-> skutečnost: téměř 5 měsíců

Tak tady jsem zatím zažil největší zklamání. Pokud skutečně chcete, aby jste byli připojeni do měsíce od montáže elektrárny na střechu, tak si nechte dodat elektrárnu kompletně na klíč firmou, která už přesně stejnou konfiguraci elektrárny schvalovala a je ochotna napsat si dostatečně vysokou penalizaci za nedodržení termínu. Jako definici konečného termínu doporučuji použít "den instalace obchodního měření ČEZ". V opačném případě počítejte, že na vyřizování s ČEZ strávíte minimálně 3 měsíce a skoro měsíc budete čekat na instalaci obchodního měření. Pro představu první žádost jsem odeslal 10.6. (poštovní razítko na podacím lístku) a navzdory tomu, že jsem v původní žádosti žádal o připojení v režimu přebytky do sítě, díky nepřesnosti v jednopólovém schématu a zanedbání znění stanoviska dodavatelskou firmou, jsem čekal na změnu stanoviska ČEZ-u do 22.9., abych se dozvěděl, že musím výkon rozložit do třech fází. Faktem je, že tento požadavek byl v stanovisku od začátku, ale dodavatel elektrárny ho ignoroval. Nakonec dodavatel sice neochotně, ale vyměnil původní jednofázové měniče za třífázový. Každopádně ČEZ namontoval obchodní měření až 6.11. a smlouvu se povedlo podepsat až s datem 13.11.2008. Z nevědomosti jsem ale elektrárnu spustil až 20.11. protože až tehdy jsem dostal od ČEZ emailem smlouvu, ze které jsem vyčetl, že jsem mohl vyrábět od 6.11., to jest od instalace obchodního měření ČEZ.

3, Vydání licence na výrobu elektřiny potrvá měsíc
-> skutečnost: 11 dnů i s poštou

Musím pochválit lidi na ERÚ, licenci vydali do týdne od dodání všech podkladů. Dokonce po zaslání neúplných podkladů, se mi hned ozvali telefonicky, upozornily na nedostatky a zároveň mailem poslali předlohu, jak mají správně vypadat chybějící doklady. I se započtením zdržení pošty jsem měl licenci doma za 11 dnů od zaslání posledního požadovaného dokladu.

4, ČEZ diktuje pravidla a já se musím přizpůsobit
-> skutečnost: ČEZ musí dodržovat zákon

V původním stanovisku ČEZ bylo: "Do distribuční soustavy bude předáno celé množství vyrobené energie" a "Částka za zajištění a připojení výkonu je stanovena na 8.000Kč". Firma co mi elektrárnu dodala, tvrdila, že bych neměl platit nic nebo max. do 2000Kč. Nevěděl jsem, jestli se musím podřídit, tak jsem se zeptal člověka na ERÚ, který mi vydával licenci. Odpověď přišla brzo od jiného člověka z ERÚ s přesnou citací zákona. Takto posílen jsem si začal dopisovat s ČEZ a skončilo to změnou stanoviska ČEZ. Sice jsem s tím ztratil další měsíc, ale připojení v režimu přebytky do sítě je jednodušší na realizaci a nemusel jsem platit ani připojovací poplatek.

5, Měniče skoro nejsou slyšet
-> skutečnost: rozhodně ne všechny a ne pro každého

Díky peripetiím s ČEZ-em jsem měl možnost vyzkoušet celkem tři typy měničů od třech výrobců a z pohledu laika byl největší rozdíl v jejich hlučnosti. Nejtišší byl jeden z původních jednofázových měničů, ale navzdory tomu, že se jednalo o dva "identické" měniče, jeden z nich jsem slyšel až při skoro plném výkonu a jen v těsné blízkosti, druhý byl slyšet na několik kroků již při 10 % výkonu a při plném výkonu bych ho v obýváku nechtěl. Další měniče, které jsem mohl otestovat, již měli aktivní chlazení a jejich hlučnost je odsuzuje pro použití v místnostech kde se nebydlí. Ostatně moje děti o všech prohlásili, že pískají na vysokém kmitočtu a že by těsně vedle nich dlouho nevydržely. Já ani manželka však toto pískání neslyšíme.

6, Většinu potřebné elektřiny si vyrobím
-> skutečnost: bez akumulace pouze 20 - 70 %

Měsíční výroba elektřiny ani za prosinec neklesla pod měsíční spotřebu naší rodiny. Jak jsem si ještě před realizací elektrárny ověřil režim zelené bonusy (přebytky do sítě) je výhodný také proto, že část elektřiny co se vyrobí, spotřebuji sám a tím ušetřím taky na platbě za elektřinu, ale ukazuje se, že v zimním období to je méně než 25 % mojí spotřeby. V létě to sice asi bude lepší, ale stejně jsem se rozhodl realizovat částečnou akumulaci. (Viz: Optimalizace)

7, Investice do elektrárny se vrátí do 10 let
-> skutečnost: díky změně zákona 12 - 15 let

Předesílám, že z mého pohledu by pouhý fakt, že investice do elektrárny není přímo ztrátová, vždy postačoval k tomu, abych do solární elektrárny investoval, protože přechod na obnovitelné zdroje považuji z dlouhodobého pohledu za nevyhnutnost. Nicméně samotný fakt, že se podmínky návratnosti změnily, považuji za tak důležitý, že o něm nemohu nenapsat.

Zatím co na začátku návratnost investice vycházela kratší než 10 let, tak díky změně zákona o podpoře fotovoltaické výroby elektřiny došlo ke zpětnému ovlivnění návratnosti i pro ty kteří již investovali. Samo o sobě fakt, že taková změna zákona má zpětnou platnost, by měla být v právním státě nemyslitelná, ale to už je téma, které s fotovoltaikou nesouvisí. K jaké změně vlastně došlo.

První změna je zkrácení období, ve kterém se příjmy z FVE nezdaňují. Původně zákon říkal 5 až 6 let dle data uvedení do provozu. V mém případě nedaněné období mělo končit 31.12.2013. To znamená, že první daň jsem měl odvádět nejpozději v březnu 2015. Nový zákon zkrátil toto období do 31.12.2010, to jest pro mne o tři roky.

Druhá změna je změna odpisového období, za které se elektrárna odpisuje jako investiční majetek. Původně bylo možné elektrárnu odepisovat nejrychleji za 10 let. Výsledkem by bylo, že po dobu trvání odpisů by se příjmy z provozu elektrárny nejspíš rovnaly odpisům to znamená, že zisk by se motal kolem nuly. Vedlejším efektem by bylo, že v případě existence hlavního příjmu ze zaměstnání by nevznikala nutnost platit ani zdravotní ani sociální pojištění. Ovšem odpisové období pro FVE se změnilo na 240 měsíců => 20 let.

Součet těchto "optimalizací" pro státní kasu způsobí, že provozovatel FVE za období začínající 1.1.2011 odvede zhruba 6 až 11 % příjmů zpět do státní kasy na dani. Dále běžný člověk, který nedosahuje na limit zdravotního za sociálního zabezpečení, odvede zhruba 9 až 14% z příjmů na pojištění. Celkem to znamená 15 až 25 % z příjmů.

Co dodat. Snad jen tolik. V době, když jsem se pro instalaci FVE rozhodoval, jsem žil v naivní představě, že dotace budou pocházet z prodeje emisních povolenek, které náš stát dostane za bezemisní výrobu elektřiny. Bylo pro mne šokem, když jsem se dozvěděl, že se na dotace skládají všichni spotřebitelé elektřiny. Proto tuto změnu zákona beru jako přesměrování peněz, vybraných od těch co nemají zájem na podpoře FVE, do státní kasy.